Křivost křivky určuje její odchylku od přímého směru.
Rozlišuje se první křivost, která určuje odchylku křivky od přímky v oskulační rovině a druhá křivost, která určuje odchylku křivky od oskulační roviny.
Je-li parametrem křivky její oblouk s, pak lze v každém bodě křivky definovat tzv. první křivost (flexi) křivky k1 vztahem
kde je polohový vektor bodu křivky a je jednotkový tečný vektor křivky v bodě .
Je-li křivka určena obecným parametrem t, pak je první křivost dána vztahem
Budeme-li parametr t považovat za čas, dostaneme známý vztah mezi dostředivým zrychlením an, rychlostí v a křivostí k1.
,
kde a je velikost zrychlení a at velikost tečné složky.
Reciproká hodnota první křivosti se nazývá poloměr první křivosti
Pokud ve všech bodech křivky platí k1 = 0, pak je křivka přímkou.
Pro rovinnou křivku danou rovnicí y = f(x) je první křivost k1 v bodě [x,y] určena často užívaným vztahem
Je-li parametrem křivky její oblouk s pak lze v každém bodě křivky definovat tzv. druhou křivost (torzi, kroucenost) křivky k2 vztahem
Je-li křivka určena obecným parametrem t, pak je druhá křivost dána vztahem
Reciproká hodnota druhé křivosti se nazývá poloměr druhé křivosti (torze)
Pokud ve všech bodech křivky platí k2 = 0, pak je křivka
rovinná.
Velikost úhlu tečen a , kde s > 0, přičemž tečny jsou v bodech P(0) a Q(s) křivky r = r(s), označme . Pak platí
Je-li Δs oblouk křivky mezi dvěma blízkými body a je velikost úhlu mezi směry tečen v těchto bodech, pak se označuje jako průměrná první křivost křivky na daném oblouku s křivky. Úhel tečen a se označuje jako kontingenční úhel.
Velikost úhlu binormál a , kde s > 0,
přičemž binormály jsou v bodech P(0) a Q(s) křivky , označme ψ(s). Pak
platí
Je-li Δs oblouk křivky mezi dvěma blízkými body a Δψ je velikost úhlu mezi směry binormál v těchto bodech, pak se označuje jako průměrná druhá křivost křivky na daném oblouku s křivky.
Oblouk křivky s a první a druhou křivost k1, k2 se nazývají přirozenými souřadnicemi křivky. Přirozenými rovnicemi křivky pak nazýváme vztahy
Přirozené souřadnice dvou křivek jsou stejné právě když se jedna křivka (přesněji řečeno její obraz) zobrazí na druhou nějakou euklidovskou transformací.